Menu

Místo toho, aby jídlo splnilo svůj účel a nasytilo lidi po celém světě, končí z 1/3 v popelnicích. Podle Organizace pro zemědělství a výživu (FAO) se každý rok na světě vyhodí až 1,3 miliardy tun potravin. Na jednoho Evropana připadá přibližně 96 až 115 kilogramů vyhozeného jídla za rok.

Pojďme tento „trend“ trochu zvrátit a ukázat si několik tipů, jak potraviny zachránit, zužitkovat a jak tolik neplýtvat. 

Proč vlastně potravinami plýtváme?

Potravinami se plýtvá hned z několika důvodů. Může to být nerozvážnost, nedbalost nebo neznalost. Pojďme si například připomenout, jaký je rozdíl mezi zásadními nápisy na potravinách: „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“.  Z výzkumu totiž vyplynulo, že až desetina vyplýtvaných potravin (8,8 milionu tun) se vyhodí právě kvůli tomu, že lidé těmto pojmům nerozumí.

Minimální trvanlivost označuje výrobky, které můžete konzumovat o po tomto doporučeném datu spotřeby. Jedná se totiž o takové potraviny, které se nekazí tak rychle jako čerstvé jídlo, a i po uplynutí lhůty se dají s klidem konzumovat, aniž by ohrozily vaše zdraví nebo zažívání. Konkrétně jde třeba o těstoviny, rýži, sušené luštěniny, zakonzervované potraviny nebo mražená zelenina.

Naopak stojí-li na etiketě „spotřebujte do“, je opravdu doporučeno do tohoto data potraviny sníst. Jedná se zejména o čerstvé potraviny, jako je maso, ryby, mléčné výrobky. I z toho důvodu si nedělejte příliš velké zásoby těchto čerstvých surovin – abyste se jich pak nemuseli zbytečně zbavovat.

Dalšími důvody, proč spotřebitelé, kuchaři nebo obchodní řetězce vyhazují jídlo, jsou například to, že se jim daná surovina prostě nelíbí. Ukázalo se, že lidé si raději koupí a odnesou domů ovoce a zeleninu pravidelného tvaru. Samozřejmě také nechtějí kupovat potlučené, namačkané nebo nahnilé kousky. Stejně tak pečivo, které se daný den nesní, často končí v kontejnerech za obchody.

Podobný osud čeká i výrobky s poškozeným obalem nebo ty, které se nestihnou prodat a zkazí se ještě v obchodech, případně takové, které se vám zkazí v kuchyni, protože jste je nakoupili v akci a nestihli je spotřebovat. 

Jak snižovat množství odpadu?

Začněte u sebe doma a poté hned u sebe v restauraci. Nejvíce se totiž jídlem plýtvá v domácnostech, ty mohou až za 53 % celkového vyhazování jídla. Zbylá procenta si dělí výroba, zpracování, pěstování potravin, sklízení plodin a jen 5 % plýtvání mají na svědomí velko a maloobchody.

Jak tedy plýtvání zabránit? Tady je 8 kroků:

  1. Plánujte si nákupy, pište si nákupní seznamy a kupujte opravdu jen to, co potřebujete. Nenakupujte moc „do zásoby“.
  2. Kontrolujte datum spotřeby.
  3. Nakupujte i tvarově méně hezkou zeleninu či ovoce.
  4. Zkuste zužitkovat i zbytky – obrané kosti do polévky, odřezky zeleniny do polévky nebo omáčky nebo třeba ze slupek od brambor usmažte chipsy.
  5. Zkuste servírovat menší porce, aby vám nezbývalo jídlo na talíři.
  6. Pokud vám jídlo zbylo, popřemýšlejte, jak ho ještě dále zužitkovat.
  7. Pokud vám i přesto jídlo zbývá, darujte ho.
  8. Přeorganizujte lednice – vpředu mějte vždy ty potraviny, které je potřeba spotřebovat jako první.

Jak uchovávat jídlo v ledničce v domácnosti? Podle zón teploty!

  • Do spodní části lednice, kde je i nejnižší teplota a kde bývají často šuplíky, dávejte zeleninu a ovoce.
  • Nad ovoce a zeleninu patří čerstvé maso a ryby. Aby vám zbytek lednice nenačichl, uchovávejte je v uzavíratelných, ideálně skleněných nádobách.
  • Ještě výš pak dávejte uzeniny a nad ty mléčné výrobky jako jogurty a sýry.
  • Úplně nahoru patří hotová jídla, která by se měla sníst hned.
  • Do dveří lednice pak dávejte marmelády, kečup, hořčici, dipy, nápoje.
  • Ve dveřích lednice by měl být i speciální stojan na vajíčka. Ty vždy přendejte z papírového platíčka právě do vestaveného stojanu, abyste v lednici neuchovávali zbytečné mikroorganismy, které by mohly další potraviny kontaminovat.

Nezapomeňte, že některé ovoce a zelenina do lednice vůbec nepatří. Tou jsou třeba brambory, mrkev, petržel, celer, rajčata, banány, mango, citrusy…

Další praktické tipy, jak omezovat množství odpadu, najdete v našem článku od šéfkuchařů Gavina a Oli.

Pokud vás toto téma zaujalo a chcete se snižování odpadu věnovat ještě víc, podívejte se na naše další tipy, jak předcházet plýtvání

Výhody menšího množství odpadu 

Tvorba menšího množství odpadu přináší i řadu výhod jako například:

  • Šetříte peníze a náklady
  • Jste šetrnější k životnímu prostředí
  • Nemrháte pracovními silami
  • Zachováváte cenné zdroje, jako je třeba voda
  • Nezvyšujete vypouštění skleníkových plynů

Když už odpad vyprodukujete, využijte ho efektivně

Agentura pro ochranu životního prostředí přišla s takzvanou „Hierarchií obnovy potravin“, která vysvětluje způsoby, jak zacházet s přebytečným jídlem. Od nejpreferovanějších (na vrcholu pyramidy) po nejméně preferované (na spodním konci) tato metoda popisuje následující:

  1. Minimalizování zdrojů: Nejčasnější princip, jak snížit celkový objem vyrobených potravin
  2. Nakrmte hladové lidi: Darujte přebytečné jídlo místním komunitám a lidem v nouzi
  3. Krmení zvířat: Darování zbytků odpadu místním farmářům, kteří je mohou použít jako krmivo pro zvířata
  4. Průmyslové využití: Darování použitých tuků, olejů a maziv k výrobě bionafty
  5. Kompostování: Potravinový odpad, který se kompostuje za účelem produkce organické hmoty, která se používá k hnojení půdy
  6. Skládka/spalování: Poslední možnost pro nevyužité potraviny
Produkty
Recepty
Inspirace
Menu