Jak prospívá školní stravování školákům?
Výzkumy ukazují, že školáci, kteří se stravují ve školních jídelnách, konzumují během jídla více vlákniny, mléka, ovoce a zeleniny a celkově mají lepší a kvalitnější stravu než ti, kteří v jídelnách nejedí. Obědy ve škole jsou navíc spojeny s vyšší mírou docházky, méně zmeškaných školních dní a s lepšími výsledky. Ve škole navíc mohou děti ochutnat jídla, která by jejich rodiče možná nikdy nenapadla připravit.
To všechno jsou důvody, proč je stále více důležité zaměřit se na jídelníček školních jídelen i na jídelníček v mateřských školkách. Jak tedy postupovat při sestavování školního menu a jakých zásad se držet?
Jídelníček tvořte směrem ke spotřebnímu koši
Pojďme si rozebrat, jak konkrétně by mohl vypadat měsíční jídelníček pro školní menzu nebo kuchyň v mateřské školce. Vždy myslete na to, aby pokrmy byly levné, ale chutné, a ještě zdravé! Jak tedy sestavit jídelníček?
Počítáme s tím, že polévka se vaří každý den. Ideálním rozložením je pak 12 dní v měsíci podávat zeleninovou polévku, 4 dny v měsíci luštěninovou a 4 dny s obilnou zavářkou, jako je pohanka, vločky kuskus, bulgur nebo jáhly.
Jak by měla vypadat hlavní jídla?
Prim hraje většinou vepřové maso, které mohou děti dostat 4x měsíčně, preferuje se ale spíše bílé maso a lze to třeba naplánovat tak, že častěji pokrmy kombinujeme s drůbeží a rybou, vždy minimálně po třech dnech v měsíci. Střídejte jak sladkovodní, tak mořské ryby, s tím, že mořské jsou pro děti nutričně hodnotnější. Určitě se ale nebojte alespoň jednou týdně maso vynechat a připravit vegetariánský pokrm. Ten bývá často vařen jakožto sladké jídlo, což je 2x za měsíc v pořádku. V ještě lepším případě je sladké jídlo doplněno čerstvým či tepelně upraveným ovocem.
Lze ale uvařit i plnohodnotné vege jídlo. To by mělo obsahovat bílkoviny, sacharidy i tuky. V případě zeleninových jídel klidně přidávejte smetanu, sýr nebo vajíčka. Pokuste se do jídelníčku zařadit alespoň jednou nebo dvakrát za měsíc také luštěninu. Tu klidně kombinujte s obilovinou, jako je chléb, rýže nebo kuskus. Naopak se zcela vyhněte uzeninám a omezte i houskové knedlíky (na 1x za 14 dní).
Nešetřete čerstvou či tepelně upravenou zeleninou, podávejte ji klidně 2x týdně. Syrová zelenina má nejvyšší nutriční hodnotu. Tepelnou úpravou se sice snižuje, zase se ale zvyšuje stravitelnost bílkovin či beta karotenu. Proto je vhodné kombinovat zeleninu jak syrovou, tak vařenou. Toto je základ pestré a vyvážené stravy.
Aby pokrmy nebyly nudné, dbejte na jejich rozmanitou barevnost:
- Zelená barva – listová zelenina, okurka, paprika, cuketa, brokolice, hrášek, špenát, pórek
- Žlutá barva – brambory, kukuřice, dýně, žlutá cuketa, mrkev
- Červená barva – kapie, řepa, ředkvička, rebarbora
- Fialová barva – červené zelí, lilek
- Bílá barva - květák, petržel, celer
Je potřeba vařit bez lepku?
Někdy máte předem dané, že musíte připravit bezlepková jídla pro konkrétní strávníky, někdy ale neuškodí naservírovat takové menu všem. Sáhněte po bezlepkové obilovině, jako je pohanka nebo třeba po polentě. Další bezlepkové a dnes populární suroviny jsou třeba quinoa či amarant, známý také jako laskavec.
Myslete na sezónnost, vyplatí se
Byť v dnešní době seženete v obchodech suroviny, na které jen pomyslíte, nemusí jít vždy o zcela výhodnou koupi. Proto se vyplatí myslet na sezónnost potravin. Každý druh ovoce či zeleniny má sklizeň, a tedy také nadbytek v jiném období, v jiném měsíci. V tu chvíli je k dostání za nižší cenu než kdy jindy. Proto na jaře využívejte ředkvičky a pažitku, v zimě zase pórek. Nejlevnější lečo z rajčat a paprik uděláte začátkem podzimu, v zimě se zase hodí sáhnout po kysaném zelí, které má spoustu vitamínu C.
V neposlední řadě myslete i na pitný režim
Děti by měly mít k dispozici vždy neslazený a nesladký nápoj. Ten může být doplněn druhým, například mléčným nápojem. Ke sladkým jídlům by nemělo být podávané ochucené mléko ani jiný doslazovaný nápoj. Obsah cukru by neměl překročit 20 gramů/litr nápoje. Nápoje s náhradními sladidly se nedoporučují podávat vůbec.
